Navigace v blogu

Slovník tkanin a pletenin

25 Zobrazení
 

Nová vlna

Pevná a hustá. Jde o panenskou vlnu z prvního stříhání, která obsahuje nejméně jednu třetinu jehněčí vlny, díky čemuž si vlákno zachovává mimořádnou jemnost. Je ideální pro výrobu svetrů, kabátů, sak a dalšího formálního oblečení, mimo jiné díky snadnému barvení na výrazné a intenzivní odstíny. Její kvalitu střeží takzvaní „wool classers“, odborníci s dlouholetými zkušenostmi, které odběratelé vlny vysílají do manufaktur, aby ji změřili a posoudili.

ČÍST DÁLE...

Kašmír

Hřejivý a jemný. Výborně splývá a díky absenci zesílených míst ve vláknech je mimořádně hladký. Získává se ze zimní srsti kašmírských koz, nejčastěji z oblasti břicha. Průměr kašmírového vlákna se pohybuje mezi 11 a 18 mikrony. Je velmi lehký. Dvoumetrové kašmírové šály, nazývané také pašmínové, váží pouhých dvě stě gramů. Vysoká cena kašmíru vyplývá z nízké výtěžnosti kozí srsti – na jeden svetr je třeba ostříhat nejméně tři kozy, v případě baby kašmíru dokonce až devatenáct. Navíc po prvotním vyčištění srsti je možné použít pouze její polovinu. Není proto divu, že Napoleon Bonaparte přivážel kašmír ze svých tažení na Blízkém východě, aby potěšil císařovnu Josefínu. Britská královna Viktorie jej zase každoročně dostávala od mahárádži Gulába Singha jako hold od poddaných z indického Kašmíru, odkud pochází i název této příze.

ČÍST DÁLE...

Velbloudí vlna

Měkká a velmi jemná. Vyznačuje se vynikajícími tepelněizolačními vlastnostmi, zejména pokud se získává z mladých velbloudů, takzvaných baby camel. Velbloudi se nestříhají, jejich srst se pouze vyčesává poté, co přirozeně vypadne. Díky tomu si vlákna zachovávají hladkost, jemný lesk a příjemný omak. Velbloudí vlna je odolnější než kozí či ovčí vlna, v porovnání s ovčí dokonce až o 70 procent. Proto se používá především k výrobě silných tkanin určených na teplé kabáty, nejčastěji v přirozeném velbloudím odstínu. Jejich popularitu odstartovali ve 20. letech hráči póla, kteří se mezi zápasy zahřívali v jednoduchých kabátech z velbloudí vlny. Jeden velbloud dokáže najednou vypít 150 litrů vody. Poté nemusí pít další dva měsíce. Zda se tato schopnost nějak odráží na kvalitě jeho vlny, zatím nebylo prokázáno.

Alpaková vlna

Lehká, měkká a jemná, ale zároveň odolná. Je odolná vůči slunečnímu záření, neobsahuje alergeny a při zpracování nevyžaduje použití chemikálií. Nízký obsah lanolinu znamená, že nezadržuje nečistoty ze vzduchu, díky čemuž je odolnější vůči ušpinění a snadněji se čistí. Vlákno je lesklejší, pružnější a třikrát tažnější než ovčí vlákno. Alpaková vlna je luxusní surovinou – vyrábí se jí 400krát méně než ovčí vlny. Přirozeně se vyskytuje ve 26 barvách, od bílé přes hnědou a šedou až po černou, a téměř ve dvou stech jejich odstínech. Proto se obvykle nebarví, a pokud se barví, zachovává si své vlastnosti i lesk. Existují dva druhy alpaky: suri a huacaya. Vlna huacaya se vzhledem podobá ovčí vlně a obvykle se označuje jednoduše jako „alpaka“. Vzácnější suri je jemnější, výrazněji se leskne a má hladší strukturu.

ČÍST DÁLE...

Merino vlna

Ovčí vlna nejvyšší kvality. Je měkká, nadýchaná a tvořená velmi jemnými vlákny, která jí dodávají mimořádnou hebkost. Považuje se za téměř dokonalé vlákno, které spojuje výhody vlny s jemností kašmíru. Používá se k výrobě svetrů, sportovního oblečení i spodního prádla. V kombinaci s hedvábím nebo kašmírem tvoří základ luxusních kabátů a obleků. Ovčí vlákna obsahují lanolin, který má antibakteriální a termoregulační vlastnosti. Merino vlnu proto lze nosit při teplotách od −20 do +20 stupňů Celsia. Na Novém Zélandu mají ovce merino někdy status celebrit. Nejslavnější z nich, zvaná Shrek, se na šest let ztratila ze stáda a ukrývala se v místních jeskyních. Když se vrátila, měla obrovské rouno, šestkrát hustší, než je běžné. Její stříhání, při kterém bylo získáno 30 kilogramů vlny, vysílaly všechny významné televizní stanice. Po Shrekově smrti v roce 2011 se konala slavnostní bohoslužba v kostele Dobrého pastýře u slavného jezera Tekapo.

ČÍST DÁLE...

Hedvábí

Jemné, ale zároveň pevné vlákno s ušlechtilým přirozeným leskem, které pochází z bource morušového. Bource se rozdělují na ty, kteří se promění v motýly a umožní tak další životní cyklus, a na ty, jejichž kokony se využívají k získávání hedvábí. Z jednoho kokonu lze získat až 1,6 kilometru vlákna. Výroba hedvábí představuje pouhých 0,2 % celkové produkce vláken, díky čemuž je každý hedvábný výrobek svým způsobem jedinečný. Není žádnou novinkou, že hedvábí v létě chladí a v zimě hřeje. Překvapivější je, že dokáže konkurovat i kosmetickým produktům. Bylo prokázáno, že spaní na hedvábném polštáři může zpomalovat vznik vrásek a projevy stárnutí pleti. Zásluhu na tom mají aminokyseliny prospěšné lidské pokožce. Hedvábí prospívá také vlasům, a proto se objevuje i ve složení šamponů.

ČÍST DÁLE...

Bavlna

Měkká, pohodlná na nošení, snadná na údržbu a univerzální. Paradoxně je však bavlna poměrně náročná. Její pěstování vyžaduje vysoké teploty, vlhkost, dostatek slunečního záření a také trpělivost. Vegetační období totiž trvá až půl roku. Bavlna se obvykle sklízí mechanicky, následně se čistí od semen a listů a poté třídí. Kvalitní bavlna se navíc předem češe, což jí dodává pružnost a měkkost. Narovnaná a rovnoměrně uspořádaná vlákna vytvoří hladký pramen, z něhož vzniká takzvaný přást. V přádelně se z něj následně vyrábí příze. Tím však proces teprve začíná. Následuje skaní příze, spojování nití a finální úpravy. Ještě před praním, bělením nebo barvením surové tkaniny se na ni nanáší speciální zušlechťující vrstva, díky níž si oděvy vyrobené z této tkaniny zachovávají pružnost a jemný hedvábný lesk i po mnoha praních.

Len

Odolný, prodyšný a hypoalergenní. Chrání před UV zářením a je odolný vůči hmyzu. Patří mezi nejstarší vlákna, která lidstvo zná, přesto nikdy nevyjde z módy a každé léto se vrací v nových podobách. Je mimořádně odolný a lze jej prát při teplotě až 90 stupňů. Dobře absorbuje vodu, díky čemuž rychle schne, a zároveň vyžaduje k výrobě výrazně méně vody – přesně dvacetkrát méně než bavlna. Ekologové oceňují také jeho biologickou rozložitelnost a možnost recyklace. Odjakživa se mačká, což lze považovat za součást jeho osobitého půvabu. Praním a nošením však postupně měkne a získává na lesku. V kombinaci s jinými tkaninami působí ještě ušlechtileji.

ČÍST DÁLE...

Mohér

Lehký a nadýchaný. Získává se z angorských koz, jejichž neobvyklý vzhled připomíná pudly s rohy. Chovají se ve specifických klimatických podmínkách, kde jsou léta mírná a suchá a zimy mrazivé a zasněžené. Tloušťka vlákna, přibližně 30 mikronů, se mění s věkem zvířete. Nejcennější mohér, takzvaný superkid, se proto získává výhradně při prvním stříhání několikaměsíčních kůzlat. Vlákna starších zvířat se častěji používají pro výrobu těžších tkanin. Vybraný materiál se po stříhání pere a češe. Časově náročné je také předení, během kterého musí mohér pravidelně odpočívat, aby si zachoval pružnost. Přirozeně bílý mohér s podmanivým stříbřitým nádechem se snadno barví. Vyrábějí se z něj svetry a šály, přidává se do přízí pro luxusní kabáty a obleky a používá se dokonce i při výrobě lyžařského vybavení. Mohérové tulení pásy, které se připevňují na skluznice lyží, zabraňují jejich podkluzování při skialpinismu, sportu kombinujícím horolezectví, výstup na lyžích a sjezd v horském terénu.

Lama vlna

Má dlouhá, měkká a jemná vlákna. Lama má dvě vrstvy srsti, z nichž pouze spodní vrstva vyniká leskem a poskytuje výrazné teplo. Za své vlastnosti vděčí lama vlna zajímavé struktuře vlákna. Je totiž „dutá“ – po celé délce obsahuje drobné vzduchové kapsy, díky nimž je lehká a zároveň dobře udržuje teplo. Vlákno je pevné, pružné, málo tažné, a proto odolné a málo náchylné k deformacím. Výrobky z lamí vlny se po pomačkání rychle vracejí do původního tvaru a nevyžadují žehlení. V minulosti se o srst lam příliš důsledně nepečovalo, přestože se o ní říkalo, že představuje dokonalou kombinaci vlastností velbloudů, koz a jelenů. V Jižní Americe se lamy používaly jako soumarská zvířata a dokázaly nést náklad o hmotnosti 70 kilogramů na vzdálenost až 20 mil. Jen v bolivijském městě Potosí využívaly tamní doly najednou až tři sta tisíc lam…

Vlna superfine

Vlna nejvyšší kvality a nejušlechtilejšího charakteru. Vzhledem ke své jemnosti vyžaduje zvláštní péči. Pokyny pro praní jsou přizpůsobeny jejím vlastnostem a je nutné je důsledně dodržovat. Na rozdíl od kašmíru, který lze prát ručně, nebo merino vlny, kterou lze prát v pračce, může nesprávná péče poškodit její vlákna a způsobit deformaci. Vlna superfine patří také k nejdražším druhům vlny. Rekord padl v roce 1995, kdy se prodávala vlna s průměrem vláken pouhých 13,8 mikronu. Při vyvolávací ceně přibližně 1,2 tisíce zlotých za kilogram a za účasti deseti dražitelů dosáhla neuvěřitelné ceny přibližně 1,2 milionu australských dolarů, tedy téměř 3,5 milionu zlotých, za 116 kilogramů.

Kapok

Přezdívá se mu bavlněné hedvábí nebo letní kašmír. Vlákno se získává z lusků semen stromu kapokového, který roste v jihovýchodní Asii a tropických lesích Jižní Ameriky a dosahuje výšky přes 60 metrů, tedy přibližně jako dvaadvacetipatrová budova. Jeho plody připomínající švestky obsahují semena obklopená hedvábnou hmotou tvořenou ligninem a celulózou. Vlákna se získávají ručně, suší se a oddělují od semen. Jednotlivá vlákna mají podobu drobných trubiček naplněných vzduchem. Díky tomu je kapok lehký, pružný a odolný vůči vodě. Ve vodě dokáže unést až třicetinásobek vlastní hmotnosti, a proto se v minulosti používal jako výplň plováků v záchranných vestách. Dnes se díky své měkkosti, hypoalergenním vlastnostem a netoxicitě využívá při výrobě luxusního oblečení. Kapokový olej se používá k výrobě mýdla, dřevo k výrobě lodí a nábytku, v řezbářství i v pohřebnictví...

Viskóza

Výroba příze spočívá v protlačování filtrované viskózy drobnými tryskami do kapalného spřádacího roztoku a následném protahování vláken. Výsledné vlákno je čisté, má rovnoměrnou strukturu a výborně se hodí k barvení. Barvy na něm působí živě a přirozeně. Jednou z prvních obdivovatelek viskózy byla Elsa Schiaparelli. Už půl století před Isseyem Miyakem používala ve svých návrzích mačkaný rayon. „Schiap“ ráda experimentovala s materiály. Mezi její objevy patří jersela, viskózový žerzej, a fildifer, tedy viskóza s kovovou nití, která byla prvním syntetickým materiálem použitým v kolekci haute couture. Jak se její inovace osvědčovaly při běžném nošení, naznačuje příběh šatů, které si u italské návrhářky koupila Diana Vreeland. Model legendární redaktorky časopisu Harper’s Bazaar a šéfredaktorky amerického Vogue se v čistírně jednoduše rozpustil, protože nevydržel působení chemikálií používaných při čištění oděvů. Ani viskóza v původní podobě, vyráběná již na konci 19. století, neobstála ve zkoušce času. S rychlým rozvojem výroby bylo nutné technologii upravit, což vedlo ke vzniku viskózových vláken druhé a třetí generace.

Modal

Zušlechtěná viskóza druhé generace. Je mimořádně hladký a jemný, snadno absorbuje vlhkost a vyznačuje se lesklým, saténovým povrchem. Na rozdíl od bavlny se tolik nežmolkuje, odolává praní a blednutí barev a při správném sušení nevyžaduje žehlení. Vlákna modalu se stejně jako viskóza vyrábějí z celulózy získávané z bukového dřeva, při výrobě se však spotřebuje mnohem méně vody. Jednou z hlavních předností modalu je jeho chování při kontaktu s vodou: na rozdíl od bavlny se nesráží. Jeho hladký povrch také omezuje usazování minerálů z tvrdé vody během praní, takže zůstává měkký bez ohledu na kvalitu vody a četnost praní. Lze jej prát v pračce a odstřeďovat, přičemž si zachovává vlastnosti klasické bavlny. Další výhodou je šetrnost k životnímu prostředí. Buky na rozdíl od bavlny nevyžadují pesticidy ani jiné chemikálie škodlivé pro přírodu a lidskou pokožku. Jsou také výnosnější. Na kilogram bavlny připravené k šití je potřeba přibližně deset kilogramů surové bavlny, zatímco jeden kilogram modalu odpovídá přibližně jednomu kilogramu bukové buničiny. Více než 99 % modalu lze recyklovat.

TENCEL / LYOCELL

Nejnovější generace celulózových vláken. Práce na jejich vývoji začaly již v roce 1990, do výroby se však dostala až v 21. století. Materiál je na dotek měkký a má hedvábný lesk, díky čemuž působí luxusně. Oděvy z něj jsou odolné, prodyšné, neelektrizují a nesrážejí se. Skvěle se hodí na léto, protože Tencel pomáhá omezovat množení bakterií a vznik nepříjemných pachů bez použití umělých chemikálií, které mohou způsobovat alergie. Za tímto účinkem stojí přirozená reakce vlákna na vlhkost: rychle ji absorbuje z pokožky a odvádí dovnitř vlákna. Pokožka tak zůstává suchá a bakterie nemají vhodné podmínky pro množení. Během výroby Tencelu se spotřebuje pouze 260 litrů vody na kilogram, tedy více než stokrát méně než při výrobě bavlny. Není proto divu, že patří k oblíbeným materiálům ekologicky smýšlejících lidí. Pokud byste sako nebo halenku z Tencelu zakopali do země, po šesti týdnech by po nich nezůstala ani stopa. S výjimkou případných knoflíků.

Acetát

Připomíná přírodní hedvábí, ale nemačká se, nesráží se a rychle schne. Tkaniny z acetátu, který se vyrábí z upravené viskózy, jsou lehké a mají kompaktnější strukturu než viskózové tkaniny. Jsou však podobně odolné a stabilní. Zároveň propouštějí vzduch a odolávají změnám barev. Jejich největší předností je schopnost dokonale tvarovat siluetu – drží ji jako korzet. Acetát patří mezi nejstarší uměle vytvořená vlákna, přestože se vyrábí z přírodní suroviny, celulózy. Před více než sto lety jej ve Švýcarsku vyvinuli bratři Dreyfusovi a použili jej k výrobě filmů. Odtud pochází také starší označení filmového materiálu celuloid. Bratři však již tehdy rozpoznali potenciál acetátu v oděvním průmyslu, a proto založili společnost Celanese vyrábějící textilie. Jediné, co tito vynalézaví bratři nepředvídali, byla velká budoucnost acetátu ve filtrech cigaret…

Cupro

Regenerovaná celulóza. Vysoce kvalitní vlákno, které vytváří splývavou, vzdušnou tkaninu s leskem připomínajícím přírodní hedvábí. Cupro se používá jako náhrada hedvábí, ale snadněji se tvaruje a řasí. Oděvy z cupra lze také prát v pračce a sušit v sušičce. Materiál vzniká srážením celulózového vlákna v měděné lázni, odtud také jeho název odvozený z latinského slova cuprum. Cupro je prodyšné a biologicky rozložitelné.

POLYAMID / NYLON

Odolný materiál s jemným leskem. Přidáním do vlny zvyšuje její trvanlivost. Vlákno vynalezla společnost DuPont a původně mělo nahradit asijské hedvábí. Během druhé světové války se začalo používat při výrobě padáků pro americkou armádu. Ve stejné době se z něj začaly šít také šaty. Nylon našel uplatnění i v potravinářském průmyslu, například při výrobě obalů na párky a klobásy, a v kosmetickém průmyslu při výrobě zubních kartáčků. Společnost DuPont však nakonec přesunula masovou výrobu k punčochám. Ty se ukázaly být až příliš… dobré. Nadšení z nového výrobku vyvolávalo dokonce nepokoje. Například v Pittsburghu se 40 tisíc žen postavilo do fronty na pouhých 13 tisíc dostupných párů punčoch. V poválečné Evropě se nylonové oblečení stalo vytouženým dárkem a v některých kruzích dokonce plnohodnotným platidlem. Těmto syntetickým polymerům, které se používají také při výrobě lan, rybářských vlasců, strun a koberců, vznikla romantická legenda: název nylon měl údajně spojovat zkratku New Yorku a první písmena Londýna. Ve skutečnosti však název vznikl náhodně a rozhodující byl jeho dobrý zvuk. To ovšem nijak nesnižuje jeho přednosti.

MIKROPOLYESTERY

Mimořádně lehká a jemná vlákna, jejichž jednotlivé části jsou pouhým okem neviditelné – odtud jejich název. Přestože jsou velmi lehké, tkaniny z nich vyrobené jsou mimořádně odolné vůči žmolkování a oděru. Zároveň mají některé vlastnosti přírodních tkanin: jsou prodyšné, odvádějí vlhkost ven a zanechávají pokožku suchou. Mikropolyestery, které se dříve používaly především při výrobě sportovního oblečení a spodního prádla, se v posledních letech uplatňují také u sakových a kabátových tkanin i u lehkého oblečení. Komfort při nošení je srovnatelný s přírodními materiály, jako jsou hedvábí, bavlna nebo len. Tyto polyestery nové generace inspirují módní návrháře, chemický průmysl i umělce. Polyester má dnes významné využití také při výrobě PET lahví. Průkopnicí jeho uměleckého využití byla Alina Szapocznikow, která již koncem 60. let 20. století zalévala do polyesteru fotografie, památky a dokonce i odlitky vlastního těla. Tak vzniklo dílo „Fetiše a dezerty“, v němž byly polyesterové odlitky částí obličeje servírovány na talířcích spolu se šlehačkou a želé…

Akryl

Ideální volba pro osoby alergické na vlnu díky svým hypoalergenním vlastnostem. Je hřejivý, mírně pružný, rychle schne, nemačká se a nechutná molům. Vzhledem připomíná kašmír. Ve směsi s vlnou umožňuje praní v pračce, zatímco ve směsi s bavlnou jí dodává lehkost. Jeho pověst někdy kazí sklon k žmolkování a snadnějšímu opotřebení. Směsi s přírodními vlákny však tyto nevýhody pomáhají omezovat.

LYCRA / SPANDEX

Pružná, pohodlná, odolná a snadno barvitelná na intenzivní odstíny. Dokáže se natáhnout až o pět set procent, čemuž vděčí za svůj název Spandex, který je přesmyčkou anglického slova „expand“, tedy roztahovat se. Byla vytvořena z polyuretanu v roce 1958 v laboratořích společnosti DuPont. Zpočátku se používala ve sportovním oblečení, brzy si však získala oblibu televizních hvězd 70. let, jako byla Jane Fonda se svými lekcemi aerobiku, i legend popu a rocku – od skupiny ABBA přes Freddieho Mercuryho a Kiss až po současnou Jessie J. Uplatnila se také ve filmu. Stačí si uvědomit, že bez ní by X-Men jednoduše nedávali smysl…

Baby lama

Má všechny vlastnosti tradiční lamí vlny, ale je ještě jemnější a tenčí. Toto výjimečné vlákno z prvního stříhání se na světě vyrábí v nepatrném množství. Produkci mohou ovlivnit dokonce i excentrické umělkyně. Nancy Noel, malířka z Indiany, jejíž obrazy vlastní ve svých soukromých sbírkách mimo jiné Oprah Winfrey, Jane Seymour, Robert Redford a Michail Gorbačov, adoptovala mladou lamu, pojmenovala ji Luna a vychovávala ji doma společně se svým psem.

 
Načítání...